Nepřítel má jméno. Řekneme ho konečně nahlas?

Tento článek (nebo jeho část) je převzat z externího zdroje. Je tedy slušností jej uvést včetně případného autora.
Lulina

Francie po více než dvou stech letech opět v čele evropského pokroku. Místo na civilisty teď útočí „francouzští“ islamisté na státní orgány moci – policisty a vojáky. A to je opravdu dobrá zpráva pro nás, postradatelný kanonenfutr. Vive la France!

Zatímco „němečtí“ islamisté i nadále preferují při svém veřejném “coming outu” pobíjení bezbranných civilistů disponujících maximálně židlemi, ti „francouzští“ jsou evidentně mnohem více hardcore. Nebojí se žádných výzev, klidně pobodají nebo přejedou své vlastní, těžce vyzbrojené a po dvou letech vyjímečného stavu už i zřejmě kapku uondané pronásledovatele. A dobrou zprávou na tom je, že díky tomuto faktu se možná na konci dosud nikam nevedoucího tunelu může objevit světýlko.

Dosavadní krystalická Potěmkinova vesnice „boje proti terorismu“, by se mohla postupně, jak budou narůstat počty kulturně obohacených vojáků, transfomovat v něco alespoň trochu účinného. Cokoliv. Všechno bude o 100% účinnější, než jediný dosavadní užívaný způsob. Utáhnout po explozi každého dalšího fousatého debila šrouby jeho potenciálním obětem. „Je suis něco“ je mimochodem taky úplně k hovnu.

Dokud budou třeba „umírnění“ palestinští Arabové veřejně oslavovat teroristy, vyplácet i z Vašich peněz renty jejich rodinám a pojmenovávat po vrazích dětí budovy postavené z peněz Norů, nezmění se vůbec nic. I kdybyste se na fejsbůku uklikali.

Pro začátek by myslím úplně stačilo něco malého, nenákladného, co by ale přesto vyslalo jasný signál internetem dezinformované veřejnosti, že to začínáte myslet vážně. Co takhle začít třeba tím, že se název dosavadní operetky se zpěvy a tanci přizpůsobí prosté, každodenní realitě.

Vyhlásit válku nejenom terorismu, ale přímo islámskému terorismu. Bojovat nejenom s terorismem, ale přímo s islámským terorismem. Žádný jiný tady už stejně léta nemáme. Přestat se v souvislosti s islámským terorismem, násilím a intolerancí bát slova islám, jako čert kříže, což je skutečně symbolické přirovnání. Čínský filozof války Sun-c’ říká, že základem úspěchu ve válce, je umět pojmenovat svého nepřítele.

Tím bychom mohli začít, co říkáte, že začneme pojmenovávat věci pravými jmény. A to ostatní už půjde samo.

Taky mám pár dalších píárových nápadů, jak to celé trochu zefektivnit a více přiblížit většinovému xenofobovi: Místo dabingu „Bůh je veliký!“, by moderátoři ČT mohli od příštího masakru ponechávat původní znění „Alláhu akbar!“ Pokud to bruselské notičky nebo jejich víra v pokrok nepovolují, spokojíme se s titulky.

Pokud vidím na fotce typického Araba s fousama do půl pasu, kefíjou a v bílém laňtuchu, nepište pod ní, že „pachatelem je osamělý Francouz, jehož motivace není známa“. A když tucet přeživších svědků útoku v sámošce od první minuty novinářům opakuje, že pachatel neustále hlasitě vykřikoval „Alláhu akbar!“, nestyďte se nás o tom informovat. My to uneseme.

Představitelé Berlína a Paříže by mohli zkusit místo okoukaného nasvěcování svých falických symbolů něco účinnějšího. Třeba zorganizovat skutečnou masivní demonstraci svých umírněných muslimských obyvatel proti islamistickému terorismu, mají jich na to myslím k dispozici víc než dost. Byla by to světová premiéra. Mediální i jiný sukces zaručen. Mešit, aktivistů, poradců, ngoistů, koordinátorů a jiných parazitů na to mají hádám taky dost. A určitě na to budou dotace.

Vynechat fráze, prázdné floskule, „dobré“ rady, divadýlka, slabomyslné lži a idiotské nápady: „Semkněte se“. „Nedejte se zastrašit“. „Dělejte, že se nic nestalo“. „Musíme vymýtit rasismus, nenávist a islomofobii“. „Džihád nemá nic společného s islámem“. „Podívejte, všude jsou naši vojáci – jste v bezpečí“. „Odevzdejte zbraně, zbytky svobody, kreditky a postavte se do fronty na čipování“. „Bojovat“ s evropským terorismem v Sýrii pomocí bombardérů a pokusů o svržení umírněného alavity Asada, který jen nechtěl skákat podle západních notiček. Ale hlavně si na islámský terorismus nechceme zvykat, pane Khane.

Za žádných okolností nepoužívat slovní spojení “osamělý vlk”. Ani v dokumentech o přírodě ne, prosím. Mnohokrát děkujeme.

Tak tohle nesčetněkrát reprízované představení, kde hlavní role hrají muslimové, ale slovo islám je tabu, by nyní teoreticky mohlo být potichoučku vyměněno za jiné, kapičku uvěřitelnější a realitě nepatrně bližší. Možná. A jen díky tomu, že adepti mučednictví začali ve Francii místo civilistů střílet, osekávat a přejíždět také orgány státní moci. Člověku to nedá, aby nezašeptal, pochopitelně zcela sám a uprostřed hlubokého lesa bez signálu: „Aleluja!“

Běžný daňový poplatník je totiž spotřební položka, kterou má každý nahoře na párku. Prostě si Vás po „tragédii“ odfajfkují v nějakém digitálním registru a jedeme dál. Jak říká nejznámější český génius: “Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat.”

Ale takový islamistou přejetý státní orgán, olala, to je jiná káva. Zatímco přejetý občan má, bez ohledu na množství, nulový potenciál změny státní protiteroristické strategie, přejetý voják či pobodaný policista mají naopak tento potenciál značný. Útok na ně je přímým útokem na stát, nikoliv pouhou smutnou tragédií se svíčičkami z Carrefouru, jako v případě civilistů. Čím více vojáků islamisté přejedou, tím lépe pro nás, postradatelné položky z registrů. Vím, zní to cynicky a necitelně, ale je to prostě tak.

A kdyby snad někdy v dalekém budoucnu nějaký dezorientovaný Ahmed vstoupil do ráje s pasivní pomocí nějakého významnějšího, v ideálním případě proevropsky smýšlejícího neomarxistického papaláše, to by byl teprve fofr. Se zvyšujícím se počtem rozmetaných levicových politiků, novinářů, intelektuálů a profesionálních dobroserů, by se kosmickou rychlostí zvyšoval i návrat od krásných teorií, dobrých rad o zvykání si a pseudovědeckých blábolů k tvrdé životní realitě. Myslím, že bychom byli převelice překvapeni, co všechno jde, když se chce.

Islámský terorismus by možná dokonce i začal zcela překvapivě souviset s islámem. To už ale opravdu prášilovsky fantazíruji. Asi jako kdybych si představoval, jak by se odvíjela historie islámu, kdyby Mohamed nebyl nesnášenlivý pedofil, ale tolerantní homosexuál.

Jakkoliv je mi líto všech obětí islámských teroristů, tak tohle je téměř jediná šance nás, obyčejných lidí, jak se dočkat alespoň nějaké změny k lepšímu. Pokud tedy nepočítám snahy současného establishmentu vyřešit problém islámského fundamentalismu a imigrační invaze jeho negramotných vyznavačů tradičně evropsky jednotným řešením – řízeným přesunem zbylé půlky třetího světa do Evropy.

Protože každý muslim nebo černoch na zeměkouli má přece nezcizitelné právo na evropské sociální dávky, bydleníčko, svobodu vyznání a čtyři desetileté blondýnky. Protože kolonialismus, pyčo.

Jako příznivec Izraele a židomil samozřejmě neodolám a připomenu, že něco velmi podobného se stalo na počátku roku i v Izraeli. Útočící palestinský Arab vzápětí po činu zemřel v prostřílené kabině vozidla. Tenhle drobný rozdíl v přístupu k věci, by se mohl stát v blízké budoucnosti jazýčkem na vahách. Těch, které neustále váží národy a jejich kulturu. A rozhodnout tak, komu se na zdi chrámu objeví ohnivý nápis: “Mene, mene, tekel, ufarsin.”

nic mocujdedobréslibnéskvělé (Zatím žádná hodnocení.)
Loading...

Napsat komentář