Někdy v roce 1981 dovezl spolužák z Jugoslávie elpíčko „Farewell To Kings“. Gramofon jsem ale neměl, tak jsme to pak hltali na mono zařízení jeho rodičů, jako konečně skoro všechno, co se k nám ze „západu“ tehdy dostalo. O něco později jsem na stanici Vltava v pořadu Větrník poslouchal ukázky z jejich aktuálních desek „Permanent Waves“ a „Moving Pictures“ a byl jsem nadšen.
Počítají nám uhlíkovou stopu, zakazují igelitky, nutí třídit odpad, intervenují do všech oblastí života, energetiky, zemědělství, dokonce prý není možné, aby Češi létali letadlem na dovolenou, nechal se slyšet mladý Stropnický.
Pop(rock), alternativa, folk i aranže koketující s klasikou. Vše už Aneta Langerová zkusila. Pořád se hudebně vyvíjí. Roste. A ať dělá, co dělá, vždy je to skvělé. Čtvrté album „Na Radosti“ ji ukazuje v roli vypravěčky, je pestré a plné nečekaných momentů. Výjimečné v kontextu její diskografie i českého popu.